Zemřít bez závěti by měl být trestný čin...

V případě, kdy zůstavitel nezanechá závěť, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonných pravidel dědické posloupnosti. Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na díly (poměrné části).

Zůstavitel v tomto případě neprojevuje svou pravou vůli a rizikem se tak stávají spory mezi dědici o další nakládání s majetkem. Může tak dojít i k ohrožení majetkové situace pozůstalého partnera, rodičů a sourozenců nebo dětí, zejména pokud máte dětí více.

Dědických tříd je šest:

TŘÍDY

KDO DĚDÍ

PŘÍKLAD

1.

Děti (případně jejich děti),

manžel,

všichni stejným dílem.

Zůstavitel měl se svou manželkou dvě děti, po jeho smrti se tak pozůstalost rozdělí na tři díly a každému z dědiců připadne 1/3.

Pokud ale nedědí děti (resp. zůstavitel žádné nemá), přechází se do 2. dědické třídy. Manžel sám dědit nebude.

2.

Manžel,

rodiče zůstavitele,

ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně 1 roku před smrtí ve společné domácnosti.

Manžel dědí nejméně ½,

ostatní stejným dílem.

V této třídě může dojít k problematické situaci, kdy spolu manželé nežijí, každý žije s jiným partnerem, ale stále nejsou rozvedeni. Pokud jeden z nich zemře, může v této třídě společně s manželkou a rodiči dědit i partnerka zůstavitele.

3.

Zůstavitelovi sourozenci (či jejich děti),

ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně 1 roku před smrtí ve společné domácnosti.

Všichni stejným dílem.

V této třídě také může dědit zůstavitelova partnerka, a to společně, rovným dílem, s jeho sourozenci či neteřemi a synovci.

4.

Prarodiče zůstavitele.

stejným dílem.

5.

Prarodiče rodičů zůstavitele,

stejným dílem.

Kdy prarodičům zůstavitelova otce připadá ½ pozůstalosti a stejně tak prarodičům zůstavitelovy matky.

Pozůstalost se tedy dělí na osminy a každému z prarodičů rodičů připadne jedna osmina, pokud jeden z páru již nežije, připadne jeho dědický podíl druhému.

6.

Děti dětí sourozenců zůstavitele,

děti prarodičů zůstavitele (příp. jejich děti),

každý stejným dílem.

Dědí praneteře a prasynovci a strýcové a tety zůstavitele, a to každý stejným dílem.

V jakémkoliv řízení o pozůstalosti může mezi příbuznými dojít k hádkám o majetek zůstavitele, zejména pokud nebyla sepsána závěť. Mimo jiné hrozí prodlužování dědického řízení např. v případě, kdy bude nutné vypátrat zůstavitelovy potomky z předchozích vztahů.

Tyto průtahy mohou zbytečně blokovat správu a užívání majetku a ohrožovat živobytí vašeho pozůstalého partnera či vašich nezletilých dětí.

Jako extrémní důsledek použití zákonných pravidel uvádíme situaci, kdy se vdova stane spoluvlastníkem bytu (ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů) se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední 2 roky ve společné domácnosti.

Díky závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle. Např. odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti.

Referenční situace:

Vyhrocené vztahy mezi bratry-spoluvlastníky musel řešit soud zrušením a vypořádáním jejich spoluvlastnictví