Zemřel bez závěti a jeho rodina se musela další 3 roky soudit

Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1763/2019 ze dne 5.2.2020

Manželka se rozhodla uzavřít s ostatními dědici (svými dětmi) dohodu o vypořádání majetku patřícího do SJM. Podle této dohody „veškerý majetek, který ke dni úmrtí zůstavitele patřil do SJM zůstavitele a vdovy po zůstaviteli, připadne do výlučného vlastnictví vdovy po zůstaviteli“. A to včetně nesplaceného hypotečního úvěru.

Okresní soud však tuto dohodu v říjnu 2017 (po 8 měsících od smrti M.W.) neschválil a rozhodl, že dohoda je neplatná, protože zkracuje práva věřitelů zůstavitele, když do pozůstalosti by z tohoto majetku ničeho nepřipadlo a oni by tak neměli po dědicích co požadovat.

Odvolací soud souhlasil se soudem prvního stupně. I podle něj je uzavřená dohoda v rozporu se zájmy věřitelů, a to bez ohledu na znění dohody, kdy se vdova výslovně zavázala dluh ze smlouvy o hypotečním úvěru uhradit v plné výši.

Nejvyšší soud však v únoru 2020 (po 3 letech od úmrtí M.W.) zvrátil rozhodnutí nižších soudů. Dle jeho názoru nižší soudy věc neposoudily správně, a naopak uzavřená dohoda nebyla v rozporu se zákonem a ochranou práv věřitelů. Dle Nejvyššího soudu se věřitelé i po uzavření této dohody mohou domáhat uspokojení svých pohledávek vůči všem dědicům, protože žádný z nich neuplatnil výhradu soupisu. Dědicové budou i nadále povinni hradit dluhy zůstavitele společně a nerozdílně.

Ani tímto rozhodnutím ale řízení ve věci pozůstalosti po M.W. nekončí. Věc se vrací k rozhodnutí soudu prvního stupně, pro který je nyní názor Nejvyššího soudu závazný.

Partner Pavel Strnad upozorňuje: „Dědické věci jsou většinou komplikované. Zejména proto, že zemřelá osoba nezanechá závěť nebo nemá uzavřenou dědickou smlouvu. Nelze se tak řídit její vůlí a na řadu tak přicházejí zákonná pravidla, která ne vždycky vedou k uspokojivému výsledku. Řízení o pozůstalosti se pak táhne a pokud dojde i na soudy, může trvat i řadu let. Jmění v pozůstalosti je v podstatě paralyzováno, protože není rozhodnuto, kdo je jeho vlastníkem.

Situace se pak vyostřuje, když dojde ke vzniku spoluvlastnictví dědiců, kteří ale mají zásadně jinou představu o užívání a nakládání s majetkem. Vždy zdůrazňujeme naše zlatá pravidla, že: „Nemovitost má mít jen jednoho vlastníka“ a „Zemřít bez závěti by měl být trestný čin“.

Zákon ale dává velikou příležitost zodpovědným osobám. Zákon upřednostní jejich vůli (vyjádřenou v závěti nebo dědické smlouvě) před svými vlastními pravidly. Zároveň zákon dovoluje, a dokonce často i preferuje dohodu dědiců. Vždyť i v této věci předmětná dohoda dědiců a pozůstalého manžela je preferovaným způsobem vypořádání a dává se jí přednost před vypořádáním rozhodnutím soudu. Přemýšlejte tak dopředu a eliminujte riziko jakýchkoli sporů preventivně s pomocí know-how profesionálů z Právní Ochrany Majetku – P.O.M. s.r.o.“