Účelovou transakcí se daním nevyhnete, rozhodl soud. Díky pokutě a penále může celá rodina přijít o vše

„Rozsudek Nejvyššího správního soudu jasně ukázal, že pokud obchodní společnost dělá transakce bez ekonomického smyslu čistě za účelem daňového zvýhodnění, hrozí nejen dodatečný výměr daně, ale i s tím spojené úroky z prodlení a penále. Celkem tak mohou klidně zaplatit i násobek původní dlužné částky. Obrovské riziko pak snadno dopadá i na fyzické osoby spojené s těmito firmami, protože v určitých případech jsou za škodné závazky firmy odpovědné či za ně dokonce ručí. Zejména manželé by se především v zájmu toho nepodnikajícího měli proti těmto rizikům chránit, a to například včasným zúžením společného jmění manželů či jinou vhodnou formou právní ochrany majetku. Jinak hrozí, že díky neuváženému podnikání může o majetek přijít nejen firma či s ní spojená fyzická osoba, ale i celá „nevinná“ rodina této osoby. A přitom to daná osoba ani nemusí přímo zavinit,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Klíčový rozsudek Nejvyššího správního soudu se týkal případu, kdy byla obchodní společnosti stanovena daň ve výši téměř 37 milionů korun, kterou neodvedla. Firma se bránila svým nárokem na osvobození od daně, protože šlo o příjem vyplacený dceřinou společností mateřské společnosti, který podléhal osvobození od daně. Podle správce daně ale byly provedené transakce jako ryze účelové a bez ekonomického opodstatnění a jejich cílem bylo pouze vyhnout se daňové povinnosti. Odvolací finanční ředitelství, Krajský soud v Brně a nakonec i Nejvyšší správní soud tento názor potvrdily.

Nejvyšší správní soud připomněl, že subjekty mohou minimalizovat své daňové povinnosti, ale vždy je třeba posuzovat kontext celého případu a posoudit ekonomickou racionalitu uskutečněných operací. V této věci tak posuzoval tři transakce – založení firmy s vyčleněním finančních prostředků odštěpením, následný prodej akcií této firmy o několik dní později na cizí třetí osobu a zaplacení kupní ceny výplatou dividend na základě rozhodnutí této třetí osoby z téhož dne. Soud shledal velmi blízkou časovou souvislost a zarazila jej „minimálně nestandardní“ míra důvěry, kterou mezi sebou zainteresované strany projevily – zaplacení kupní ceny nebylo nijak zajištěno, cizí třetí osoba získala danou firmu „pod cenou“ a obratem rozhodla o výplatě dividend.

Dle soudu byly tyto transakce provedeny bez řádného ekonomického smyslu, respektive ten nebyl racionálně prokázán. Po zhodnocení celkového sledu jednání zúčastněných osob a okolností provedených transakcí tak soud došel k závěru, že záměrem bylo účelové získání daňového zvýhodnění.

Předmětný rozsudek NSS ČR má sp. zn. 6 Afs 376/2018 a byl vydán dne 14. 11. 2019.