Svěřenský fond - Ochrana majetku nebo další riziko?

Nejčastější omyly a mýty ohledně svěřenských fondů

Zajímáte-li se o právní ochranu majetku a hledáte-li vhodné řešení, tak jste již jistě narazili na institut svěřenského fondu.

Většina poradců láká ke zřízení svěřenského fondu za účelem ochrany majetku (včetně ochrany před věřiteli) nebo za účelem hladkého předání majetku další generaci (bez nutnosti jeho dělení a zohledňování zákonné ochrany dětí jako nepominutelných dědiců). Opravdu se ale vždy jedná o vhodné řešení? Jak podrobně jste s právníkem rozebírali, zda svěřenský fond skutečně ochrání váš majetek a jaká s tím souvisejí rizika?

Na mnoha místech ve světě se jedná o institut s dlouhou tradicí (někdy i staletí) a tak i pevně ustáleným výkladem a aplikací (anglosaský trust). U nás však ve své moderní podobě nemá žádnou tradici, neboť od účinnosti jeho legislativní úpravy neuplynulo ani 10 let! (jen od roku 2014).

Což je jedním z hlavních důvodů, proč stále existuje mnoho nejasností, často velmi zásadních, které budou soudní judikaturou v budoucnu teprve řešeny. Níže najdete některé z nich:

1. Majetek je chráněn před věřiteli (a exekutory)

K tomuto účelu může svěřenský fond fungovat pouze preventivně. Při převedení majetku do svěřenského fondu v době, kdy je zřejmé, že dluhy vzniknou, nebo až dokonce po jejich vzniku, se věřitelé mohou domáhat neúčinnosti takového jednání, krátí-li uspokojení jejich vykonatelných pohledávek. Dovolání se neúčinnosti umožňuje jak občanský zákoník, tak insolvenční zákon. Věřitelé tak mohou žádat uspokojení svých pohledávek i z majetku ve svěřenském fondu a vyčlenění majetku tak bude prolomeno stejně jako jakýkoliv jiný „odklon majetku“. Tudíž neposkytuje žádnou speciální ochranu a v mnoha situacích se jedná o velmi nákladnou záležitost, kterou lze řešit výrazně levněji (o cca 90 %) a méně komplikovaně.

2. Majetek je chráněn před nároky nepominutelných dědiců a umožní tak jejich „úplné vydědění“

V případě svěřenského fondu založeného ještě za života zůstavitele to takto fungovat nebude a uplatnění nároků ze strany nepominutelných dědiců bude úspěšné, pokud dědicové prokáží, že svěřenský fond byl založen účelově, pouze k jejich zkrácení. V praxi tak zpravidla čím kratší bude doba mezi zřízením svěřenského fondu a smrtí zůstavitele, tím pravděpodobnější bude úspěch dědiců. Čas však není jediným kritériem.

Velká nejistota stále panuje ohledně toho, zda majetek vyčleněný do svěřenského fondu pro případ smrti (např. v závěti) má být projednán v dědickém řízení, či nikoliv. Nikdo s jistotou neví, bude-li vyčleněný majetek považován za součást pozůstalosti, a mimo jiné i z jeho hodnoty tak bude stanovena hodnota povinného dílu, který náleží dětem jako nepominutelným dědicům. To může působit velké problémy a může tak dojít i ke vzniku pohledávky nepominutelných dědiců vůči svěřenskému fondu.

3. Zakladatel může měnit statut svěřenského fondu

Statut je klíčový dokument obsahující základní informace o svěřenském fondu a jeho fungování (účel fondu, podmínky plnění, označení majetku, údaje o obmyšlených atd.). Vydává jej zakladatel. Při splnění zákonných podmínek může být jeho obsah měněn soudem. Možnost změny statutu ze strany zakladatele, svěřenského správce či jiných osob je však aktuálně další velkou nejistotou, a tudíž i obrovským rizikem svěřenského fondu.

Pravomoc měnit statut musí být ve statutu přímo zakotvena. Později již není možné ji doplnit. Současně však hrozí, že soudy ji vyhodnotí jako přílišný vliv zakladatele na majetek, a tudíž jako znak nedostatečného faktického oddělení vyčleněného majetku od osoby zakladatele. To by opět vedlo k prolomení svěřenského fondu a k možným nárokům ze strany věřitelů či nepominutelných dědiců zakladatele.

Obě uvedená řešení jsou proto velmi riziková. Nezbývá opět než vyčkat na finální výklad soudů.

4. Anonymita osob spojených se svěřenským fondem

Po zavedení evidence svěřenských fondů a evidence skutečných majitelů je „anonymita“ pouze částečná. Údaje o zakladateli a obmyšleném jsou přístupné státním orgánům a osobám, které osvědčí svůj zájem (např. v souvislosti s předcházením legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). Tedy v praxi lze ve zkratce dodat, že téměř každému.

5. Založení a správa svěřenského fondu je levná

Ačkoliv většina poskytovatelů uvádí náklady na založení svěřenského fondu v řádu pouhých desetitisíců korun, ve skutečnosti jsou náklady mnohem vyšší, a to zpravidla ve statisících plus nemalé, pravidelně se každý rok opakující, nutné náklady. Záleží samozřejmě na konkrétních okolnostech a na celkové složitosti zakládaného svěřenského fondu – na majetku, který je v něm vyčleněn, na množství obmyšlených, na systému fungování fondu, na správci atd. Kromě ceny za zřízení fondu je však třeba vzít v potaz i notářské a soudní poplatky, odměnu správci a další úhrady související se správou svěřenského fondu.

Oproti jiným vhodným řešením je tak svěřenský fond výrazně nejdražší.

Mezi další problematické otázky svěřenského fondu patří:

1. Nedostatky, mezery statutu – zvláště u složitějších a personalizovaných rodinných fondů je velmi obtížné předvídat všechny možné scénáře a okolnosti, které mohou nastat, a zakotvit je dopředu;

2. Formální až často nepřátelský přístup bank ke svěřenským fondům;

3. Daňové otázky, kde je velkých problémů opravdu mnoho a jasných odpovědí málo;

4. Silná pozice správce - stejně jako v případě jednatelů nebo dalších statutárů obchodních společností existuje i u svěřenských fondů riziko zneužití postavení správce nebo jeho nehospodárného výkonu správy, které je rovněž jako u obchodních společností řešitelné odvoláním správce.

Shora uvedená rizika jsou v přímém rozporu s tím, co většina poradců nabízí a vyzdvihuje jako jeho výhody. K řešení je však třeba přistupovat kriticky a individuálně. Váš majetek je dost hodnotný na to, aby se na něm dělaly pokusy. Dokud nebude alespoň z poloviny ustálená judikatura ohledně nejasných otázek svěřenských fondů, nacházíme se stále v období výzkumu a rozvoje (R&D). Současně existují jiné, již vyzkoušené instituty, ve kterých je období R&D již dávno za námi a které proto poskytují předvídatelný a jistý nástroj ochrany majetku.

I když se v budoucnu, řekněme okolo roku 2035, může jednat o efektivní nástroj k ochraně osobního a rodinného majetku, v tuto chvíli jej nelze doporučit jako obecně spolehlivou ochranu.

Produkty Právní Ochrany Majetku - P.O.M. umožňují dosažení účinné ochrany majetku i bez zbytečných rizik! Obraťte se na nás pro individualizované řešení.