Dle současné právní úpravy je možné zakládat i tzv. jednočlenné společnosti (společnosti s jedním společníkem). Velkým rizikem společností s více společníky je to, že bude blokováno rozhodování či činnost společnosti v případě neshody mezi společníky. Toto lze založením jednočlenné společnosti eliminovat.
Jednočlenná společnost nekoná valnou hromadu. Její působnost vykonává právě jediný společník (příp. akcionář), který sám rozhoduje o záležitostech, o nichž by běžně rozhodovala valná hromada. V takovém případě je rozhodování rychlé a společnost efektivně reaguje na jakékoliv změny.
Pozor však na riziko ochromení společnosti v případě úmrtí jediného společníka. Pokud on nesepsal závěť (nebo neuzavřel dědickou smlouvu) a neurčil dědice svého podílu, tento podíl zdědí všichni jeho zákonní dědicové odpovídajícím dílem. Hrozí tak vážné konflikty v důsledku jejich protichůdných zájmů. Pro společnost i samotného jediného společníka je proto lepší, pokud sepíše závěť (uzavře dědickou smlouvu), v níž podíl ve společnosti zůstaví vybranému dědici.
Ve společnosti s ručením omezeným všichni společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně až do výše všech nesplacených vkladů. Věřitelé se proto mohou obrátit i na společníka, který svůj vklad již splatil. Tento společník pak má sice právo na náhradu zaplacené částky od ostatních společníků, ale získat tento regres zpátky bývá nákladné a často bohužel komplikované.