Situace: Pan Libor jako každoročně vyrazil se svými kamarády na lyže do Rakouska. Jeli do svého oblíbeného střediska, kde již byli tolikrát, že každou sjezdovku i hospůdku na ní poznají i poslepu. Pan Libor je velmi dobrý lyžař, lyžuje od mala a ani teď, když mu táhne na šedesátku se lyžování nevzdává, ba naopak užívá si jej ještě více. Zvlášť letos, když si po letech pořídil nové závodní lyže.
Pan Libor i jeho kamarádi si pobyt na horách velmi užívali, už měli před sebou jen poslední den lyžování. Hned ráno se domluvili, že to poslední den vezmou zlehka a kolem jedenácté si dají kávu na jejich oblíbené terase u Sonnenhütte.
Když od restaurace odjížděli museli se křížit s modrou sjezdovkou pro začátečníky. Pan Libor tudy jel stokrát, ale tentokrát se nepodíval, zda někomu nekříží cestu a při své nepozornosti srazil jiného lyžaře, který neměl lyžařskou helmu.
Lyžař se silně bouchnul do hlavy a ještě spadnul tak nešťastně, že si při tom zlomil pravé zápěstí a narazil žebra. Pan Libor se okamžitě snažil poskytnout pomoc a zavolal horskou službu.
Výsledek: Po několika měsících dostal pan Libor do schránky dopis. V tomto dopise byl vyzván zahraniční pojišťovnou k úhradě léčebných výdajů a nákladů transportu, které tato pojišťovna vyplatila panu Kleinovi.
Pan Libor kontaktoval tuto pojišťovnu. Bylo mu sděleno, že pokud dobrovolně nezaplatí, bude jej pojišťovna o uvedenou částku žalovat u rakouského soudu. Pan Libor tak raději částku zcela uhradil.
Za pár týdnů přišel panu Liborovi ještě další dopis a v něm byl rozsudek rakouského soudu o zaplacení náhrady za újmu na zdraví a náhrady za ztrátu výdělku způsobené panu Kleinovi ve výši tří milionů korun a náhrady nákladů řízení. Na úhradu této částky již pan Libor prostředky neměl, a tak mu nezbylo nic jiného než prodat svůj podíl ve firmě, kterou od základů vybudoval. Ale ani to nestačilo, a tak svému bratrovi prodal i spoluvlastnický podíl na rodinné chalupě v Krkonoších.
Zajímavost: Nehody na sjezdovkách (anebo i jinde) se stávají. Není divu. Na hory jezdí čím dál více lidí, často jsou však nevyježdění, přecení své síly nebo jsou jednoduše lehkovážní. Nejdostupnějším způsobem, jak se pan Libor mohl ochránit, by bylo sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou 3. osobám. Například v Itálii musí mít každý lyžař nebo snowboardista na sjezdovce sjednané pojištění odpovědnosti za škody způsobené jiným osobám, jinak hrozí odebrání ski pasu a pokuta. Avšak ani to nemusí být zcela neprůstřelné.
Pokud k takové nehodě dojde, mohou jít náklady na úhradu léčebných výdajů, transportu a na náhradu újmy na zdraví a ztráty na výdělku do vysokých milionů korun. Sjednaný limit pojistného plnění tak nemusí být dostačující.
Na jejich zaplacení pak nemusí stačit ani veškeré rodinné úspory či zpeněžení nemovitostí a jiného majetku. A to klidně, i v situaci, kdy žijete v domnění, že jste nehodu nezavinili nebo že poškozená osoba odjela z místa nehody zcela v pořádku. Vlivem jedné události (jejíž pravděpodobnost není vůbec malá), tak můžete skončit zcela bez prostředků, a i Vaše rodina může být existenčně ohrožena.