Na své soukromí máte právo, připomíná den ochrany osobních údajů. Data v registrech jsou přitom často veřejná

„Ochrana soukromí není zločin, vždyť právo na soukromí a ochranu vlastnictví je zakotveno v Listině základních práv a svobod pro každého bez výjimky. Není tedy důvod, proč by měly být osobní data a informace o soukromém majetku lidí – samozřejmě pokud nejsou veřejnými činiteli – k dispozici každému ve veřejných registrech. Je pak snadné získat o majetku a poměrech nějaké osoby celou řadu informací a stát k tomu často až příliš přispívá,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Například v katastru nemovitostí, lze za pár korun získat opravdu velké množství informací. Jaké následky to bez dodatečné právní ochrany majetku může mít, ukazuje konkrétní příklad pana Petra S., který díky dědictví vlastnil v Praze a v Brně dva činžovní domy a tři stavební pozemky. Nemovitosti byly v katastru evidovány pod jeho jménem, bez zástavních práv, věcných břemen nebo jakéhokoli zatížení.

Skupina podvodníků, která se zaměřovala na bohaté osoby, díky jednoduché službě vedené katastrem zjišťovala za pouhých 50 Kč za stranu seznam veškerých nemovitostí konkrétních osob v České republice. Z elektronického obchodního rejstříku a sbírky listin zase vyhledávala údaje o jejich podnikání. Díky tomu objevila i pana Petra S. Následně začala série výhrůžek a vydírání. Pan Petr S. byl pak z obavy o bezpečnost svou a své rodiny donucen převést část nemovitostí na podvodníky za méně než čtvrtinu jejich tržní hodnoty.

Pan Petr S. by o nemovitosti nepřišel, pokud by informace nebyly veřejné. Skutečnost je ale jiná, proto je třeba myslet nejen na bezpečnost osobních údajů, ale zabránit podobným situacím například diskrétní strukturou v rámci právní ochrany majetku.