Karanténa je zkouškou i pro páry, v Číně po jejím ukončení prudce vzrostla rozvodovost

„Takzvané předmanželské smlouvy jsou často vnímány jako projev nedůvěry mezi partnery. Je ale třeba se na ně dívat jako na nástroj uspořádání majetkových vztahů, který může pomoci ochránit majetek obou stran. Navíc kromě obvyklého případu rozpadu manželství pomohou i v případě, kdy jeden z manželů podniká. V tom prvním usnadní vyřešená právní ochrana majetku v rámci společného jmění manželů celý nepříjemný proces rozvodu. A v tom druhém případě zásadně pomůže eliminovat dopad krachu firmy na celou rodinu,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

 

Správné vyřešení problematiky související s úpravou společného jmění manželů ale není jednoduché a mnoho párů tak neřeší právní ochranu majetku dostatečně. „Velmi často se stává, že zájemci mají vyšší očekávání, než které jim současná právní úprava poskytuje. Tento problém se pak obvykle ukáže v případech, kdy se jeden z manželů dostane do dluhů a exekucí je ohrožen i majetek ve výlučném vlastnictví druhého manžela. K právní ochraně majetku je tak třeba přistupovat zodpovědně a řešit ji komplexně,“ dodává advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

 

Příběh první: rozvod manažera

Žena manažera Tomáše, který má na starosti jeden obchodní segment v mezinárodní firmě, se po desetileté „mateřské“ se dvěma dětmi rozhodla od manžela odejít a děti chtěla převést pouze do své péče. Během manželství budovali rodinný dům na hypotéku na pozemku, který Tomáš dostal darem od svých rodičů.

Soud manželství rozvedl a svěřil děti do výlučné péče ženy. S rozvodem skončilo i společné jmění manželů a žena měla nárok na polovinu téměř všeho. Manažer Tomáš se psychicky zhroutil. Nejen, že po patnáctiletém manželství najednou neměl vůbec nic včetně dětí, ale hlavně neměl ani finance na splácení své již bývalé ženě. Další soudy se vlekly následující dva roky. „Pokud by Tomáš měl správně nastavenou právní ochranu majetku a zúžené společné jmění manželů, nemuseli by se svou ženou při rozvodu řešit majetek, veškeré úsilí by se mohlo zaměřit na jejich děti. Určitě by to všem zúčastněným velmi pomohlo a celou nepříjemnou situaci usnadnilo,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Příběh druhý: krach podnikání

Když začal Jiří P. podnikat ve stavebnictví, sepsal s manželkou u notáře dohodu o zúžení společného jmění manželů. Podle této dohody byl rodinný dům a investiční byt napsán na manželku Pavlínu – to mělo zajistit, aby v případě jeho krachu nepřišli o střechu nad hlavou.

Po čtyřech úspěšných letech podnikání získal pan Jiří P. nového velkého klienta. Ze začátku fungovala spolupráce hladce, ale pak klient objednal práce a zboží v hodnotě 15 milionů a ty po dodání nezaplatil. Pan Jiří P. zbankrotoval, přičemž jeho dluhy vymáhal exekutor. Manželé zjistili, že jim zúžení společného jmění nepomohlo. Soud si vyložil úpravu obsaženou v novém občanském zákoníku odlišně a k zúžení společného jmění manželů nepřihlédl. Exekutor prodal v dražbě i nemovitosti, které byly napsány na manželku. Oba manželé tak skončili bez majetku. „Zodpovědné řešení právní ochrany majetku není pouze o zúžení společného jmění manželů a dalších dílčích krocích. Této situaci by zabránilo, pokud by se vše řešilo komplexně. Začít by se mělo s celkovou analýzou majetkové situace a podle ní navrhnout a připravit skutečně funkční právní ochranu majetku ve více rovinách,“ uzavírá advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Zpět na reálné situace