Při dědění dle zákonné posloupnosti hrozí riziko zejména nesezdaným párům. Zákon totiž nesezdané pozůstalé partnery neuvádí v první třídě zákonných dědiců, ale až v té druhé. Na partnera se tak dostane dědictví pouze za podmínek, že zůstavitel neměl děti (ty by dědily v 1. třídě a dědění by tak bylo vyčerpáno) a že nesezdaný partner splní podmínku soužití se zůstavitelem ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku před zůstavitelovou smrtí.
Zatímco pozůstalý manžel má i bez závěti zpravidla zajištěno dědictví, nesezdaný partner v případě absence závěti může zůstat naprosto bez prostředků.
Pozůstalost je v první dědické třídě dělena jen mezi děti, příp. manžele zůstavitele. Pokud spolu mají nesezdaní partneři potomky, pak partner nebude mít šanci dědit, protože jedinými zákonnými dědici budou jen a pouze děti zůstavitele (bez ohledu na to, jak dlouho spolu partneři žili).
Další riziko představuje opomenutí tzv. nepominutelných dědiců (tj. dětí zůstavitele). Jedná se o dědice, kteří mají vždy dostat zákonem stanovený povinný díl (¾ u nezletilých, resp. ¼ zákonného dědického podílu u zletilých). Vydědit je lze jen ze zákonných důvodů. Mezi ně patří například neposkytnutí potřebné pomoci zůstaviteli v nouzi (peněžité, při nemoci nebo úrazu) nebo neprojevování opravdového zájmu či vedení trvale nezřízeného života (hazardní hry, závislost na drogách či alkoholu).